Viečča PDF

Áššedáhpáhus

Ságastallan vánhemiiguin ja mánáin go givssideapmi lea dáhpáhuvvan.

Trine 4 jahkásaš ja Ahmed 4 jahkásaš

Go givssideapmi dáhpáhuvvá, lea dehálaš ahte mánáidgárdi hállá sihke mánáin ja vánhemiiguin. Mii govvidit dien guovtti áššedáhpáhusaiguin mainna lágiin mánáidgárdi sáhttá dahkat vánhenságastallama ja ságastallama mánáin.


Áššedáhpáhus
Trine 4 jahkásaš
Trine eadni bivdá ságastallat ovttain bargiin mánáidgárddis dalle go ovtta iđida buktá Trine.

Son muitala ahte Trine lea váivvis go boahtá ruoktot mánáidgárddis, son muitala ahte ”ii okta ge hálit stoahkat muinna”. Don lihtodalat Trine etniin ahte sáhttá boahtit 30 minuhta ovdal go son viežžá Trine seamma maŋŋágaskabeaivvi vai doai etniin beassabeahtti ságastallat eatni vuorjašumi birra.


Áššedáhpáhus
Ahmed 4 jahkásaš

Ahmed, golmma (3?) jahkásaš, lea leamašan njeallje vahku mánáidgárddis ja hálla arábagiela. Andrea ja Markus, 4 jahkásaččat, leaba olgun ja stoahkaba mánáidgárddi šiljus. Soai stoahkaba gávppi ja dađistaga servet eanet mánát stoahkamii. Ahmed maid háliidivččii mielde stoahkat. Čuožžu ja geahččá veaháš áiggi ja fáhkkestaga dohppe buot báberruđaid mat leat beavddi alde ja viehkala eret. Eará mánát viehkalit maŋŋái ja čurvot: «Ale, ale, Ahmed, ii leat lohpi váldit ruđaid, álo galggat dušše billistit».

Máŋga vánhema leat váldán oktavuođa mánáidgárddiin dán birra. Sii váidalit ahte Ahmed billista stohkosa ja sin mánát šaddet dorvvuheamit.


Áššedáhpáhus A
Trine 4 jahkásaš

Vánhenságastallan
Don lihtodallet Trine etniin go son dovddahii iđđes iežas vuorjašumi ahte son sáhttá boahtit maŋŋágaskabeaivvi dii 15.00, ja ahte dus de lea vejolašvuohta ságastallat diibmobeali.

Don it gal dakkaviđe ádde eatni vuorjašumi. Du mielas lea Trine várrugas nieiddaš, son stoahká ollu okto, ja du mielas orru ahte sus lea buorre dilli. Don hálat eará bargiiguin, ja gulat historjjáid maid muhtin mánát leat muitalan ahte sin mielas ii leat Triniin suohtas stoahkat, son “čuvvoda, ii jietnat bálljo maide ge”.

  • Don leat gávdnan jaskes saji, ja fálat eadnái gáfegohpu, deaja dahje čázi
  • Go eadni boahtá, de vuorddát gullat eatni vuorjašumiid ja bijat eret iežat árvvoštallamiid:

Don muitalit eske iđđes, Biret, ahte vuorjašuvat Trine ovddas, danne go Trine lohká ahte ii leat buorre dilli mánáidgárddis. Lea hui buorre go dieđihat. Sáhtát/sáhttibeahtti go muitalit eanet man ektui doai vuorjašuvvabeahtti dahje iežade jurdagiid?

  • Don čuovvulat ja duođaštat dan maid eadni dadjá. Ovdamearkan mun ádden ahte don vuorjašuvat, mii fertet gávnnahit mo Trinii sáhttá šaddat buoret dilli mánáidgárddis.
  • Gávnnahit mo eadni ádde Trine, sáhtát jearrat dan birra sus ovdal go attát iežat árvvoštallamiid. Ovdamearkan jus don, Biret, áiggut čilget Trine birra munnje, maid don de dajat? Nu go don dovddat Trine? Fuomáš: Ale daja eadni, muhto su nama.
  • Viidáset lávkkit vulget das maid eadni dadjá. Jus eadni dadjá ahte Trine lea veaháš várrogas nieiddaš, de sáhtát duođaštit dan. Jus ii, de fertet lihká duođaštit su vásihusaid.
  • Don fertet muitalit mo mánáidgárdi vásiha Trine, veaháš várrogas nieiddaš ja ahte son rahčá beassat fárrui stoahkat. Don sáhtát áinnas geardut ahte lea buorre ahte eadni lea váldán oktavuođa vai ovttas gávnnahehpet mo buoremusat veahkehit Trine. Deattut maid mánáidgárdi sáhttá bargat veahkehit Trine beassat fárrui stoahkat ja oažžut ustibiid ja geahččalit oažžut gulahallama vánhemiiguin gullat maid sii sáhttet bargat.
  • Don sáhtát geahččalit suokkardallat diliid gos Trine lea oadjebas. Mo lea son de? Ovdamearkan iskat etniin maid son dárbbaša diliin go ii leat nu oadjebas.

  • Vejolaččat jearrat eatnis mo Trines lea ruovttus, vahkkoloahpaid. Stoahká go son? Maid stoahká?
  • Čielggat áicama Trine ektui ja ahte eadni oažžu dieđu ruovttoluotta dan birra.
  • Čielggat vejolaš nuppi čoahkkima etniin ja áhčiin guovtti-golmma vahku geahčen, muhto daja ahte eadni sáhttá váldit oktavuođa jus dovdá dárbbu. 


M
ánáidságastallan Triniin

Mánáidgárdi ferte ollislaš árvvoštallama vuođul gávnnahit áigot go čađahit plánejuvvon ságastallama Triniin, dahje váldit vuođu diliin mat čuožžilit, ovdamearkan go ollesolbmuid mielas orru sus váivi ja čuožžo ja geahččá eará mánáid geat stohket ,. «Jurddašuvvon» ságastallandilli:

  • Mana Trine lusa, čekŋet ja daja «hei – dás don čuččodat, Trine».
  • Vuordde – dárkkis oaččut go responsa.
  • Duođaš jus responsa (mearkkaša maid Trine dadjá), dahje jus ii: Jeara vehá várrogasat : «čuoččut go ja geahčat  Merete ja Trude geat do stoahkaba

Vuordde fas. Soaitá ahte Trine dadjá ahte son ii beasa fárrui, dahje soaitá son ii jietnat maide ge, dušše geahččá vulos. Soaitá Merete ja Trude leaba stoahkamen ja don it hálit muosehuhttit sudno. Maid viidáset dajat, vuolgá dilis.

  • Molssaeaktun sáhttá ahte joatkkát: «Imaštalan lea go du mielas láittas go it leat fárus Vuordde fas. Soaitá son nivkala, soaitá ii. Don sáhtát ovdamearkan dadjat «lea láittas jus lea miella stoahkat ja ii leat okta ge geainna stoagat». Muhto dieđát go maid? Háliidat go mu mielde vuolgit Siri  Siri, Mari ja Knuta lusa – orru sis lea hui suohtas – moai manne ja jerre besse go moai fárrui stoahkat. Boađe, mun maid vuolggán fárrui

  • Jus Trine ii hálit, de sáhtát duođaštit dan. «Ádden ahte dus ii leat miella» Don sáhtát de evttohit ahte doai váccašeahppi smávva tuvrra dahje don čohkkedat su báldii veahá bottu ja vuorddát mii dáhpáhuvvá, ja vuorddát ahte Trine váldá initiatiivva ovdal go don fas geahččalat ođđasit ságastallat dahje aktivitehta. Fuomáš Trine initiatiivva, mii sáhttá leat geahčasteapmi, čájehit dovddu, sátni dahje eará ovdal go fas geahččalat. Geahččal lunddolaččat veahkehit dovdduid ja dili ovttastit. Heivet iežat responsa sihke jienain ja dovdduin.

  • Gávnna vuogas málle loahpahit dalle go don oaivvildat ahte lea áigi dahkat dan.

 

Áššedáhpáhus B, Ahmed 4 jahkásaš

Vánhenságastallan

Mánáidgardi háliida ságastallama Ahmeda vánhemiiguin. Lea eadni gii buktá ja viežžá Ahmeda mánáidgárddis. Son ádde veaháš dárogiela nu ahte mánáidgárdi sáhttá muitalit eadnái ahte sii háliidit hállat suinna. Lea liikká dárbu dulkii go ságastallet vánhemiiguin. Eadni muitala ahte lea son gii boahtá ságastallamii. Áhčči bargá ja son ii sáhte. Bija liige áiggi dan geažil go lea dulka.

  • Don leat gávdnan jaskes saji, ja fálat eadnái gáfegohpu, deaja dahje čázi.

Mon hállen duinna (daja eatni nama) beassat čoahkkinastit duinna, dainna go mii vuorjašuvvat Ahmeda dihte, giela dáfus ja go son ii beasa nu bures mielde stoahkat eará mánáiguin. Mii fertet hállat duinna mo mii ollesolbmot sáhttit veahkehit Ahmed oažžut buoret dili mánáidgárddis. Sáhtán dadjat veahá eanet dan birra, muhto vuos, mo lea dutnje vásihit maid mun dajan, ja boahtit deike odne?

Mo gulahallan šaddá viidáseappot, vuolgá das mainna lágiin eadni vásiha iežas vuostáiváldon ja mo sus lea dien dilis (oadjebas/ dorvvuheapmi) ja su responsa. Don fertet deattuhit dahkat dili nu oadjebassan go vejolaš. Daja ahte dii háliidehpet Ahmedii buot buoremusa ovttasbargguin vánhemiiguin.

  • Vuolgá das man bures eadni dovdá mánáidgárddi árgabeaivvi, de sáhtát dahkat oadjebas dili go muitalat oanehaččat mánáidgárddi árgabeaivvi birra Ahmeda joavkkus, ja maid Ahmed lea čeahppi ja diliid birra maid son liiko vaikko rahčá gielain/stoahkamiin.
  • Jus mánáidgárddi lea dahkan áicama, mii sis lea leamašan vejolaš Ahmediin, muitalehpet dii daid iešguđet áicamiid birra ovdamearkan mannan vahku. Muital konkrehta dáhpáhusaid. Leage diehtomielalaš mat leat čilgejumit ja mat leat iežat dulkomat Ahmeda ja eará mánáid birra, dovddut, vásihusat ja vejolaš čilgehusat mánáid láhttema birra. Várut ahte ii okta ge mánná čilgejuvvo leat negatiiva.
  • Jeara eatnis maid son jurddaša go leat muitalan áicama bohtosiid birra ja mánáidgárddi árvvoštallamiid.
  • Váldde vuostá eatni responsa, dadjamiid ja dovdduid. Guldal. Divo vejolaš čuovvulan gažaldagaid áššiid birra maid háliidat eanet diehtit, ovdamearkan sáhtát go dadjat eanet dan birra, maid don oaivvildat dahje maid don oaivvildat dan birra maid mun dadjen            

Lea liige dehálaš ságastallamis Ahmeda etniin ahte don/dii lehpet kulturvárrogasat ja lehpet earenoamáš várrogasat ahte ehpet dušše iežadet kulturipmárdusa vuođul daga hohpolaš oaiviliid. Seammás lea dehálaš doalahit ahte Ahmed galgá fátmmastuvvot stoahkamii ja ustitvuhtii eará mánáiguin, ja gávnnahit mo mánáidgárdi buoremusat sáhttá heivehit dasa.

  • Duođaš gaskkohagaid go eadni hállá. Nivkkut ovdamearkan. Fuomáš iežat rumašgiela, ja muitte ahte ale bealuš iežat. Guldal dárkilit dan maid eadni muitala, vaikko it leat ovtta oaivilis dahje ádde ákkastallama. Geahččal jearrat eatnis maid son doaivu áhčči livččii dadjan jus livččii leamašan mielde. Ovdamearkan doaivvut go áhčči livččii ovtta oaivilis? Dahje doaivvut go eará? Maid doaivvut Ahmed dárbbaša?

  • Gearddo eadnái ahte ulbmil ságastallamiin lea ovttas vánhemiiguin gávnnahit maid mánáidgárdi ja vánhemat sáhttet dahkat vai Ahmedii šaddá buoret dilli.

  • Don fertet maid dadjat ahte soames vánhemat leat dovddahan vuorjašumi (konkretisere , ovdamearkan guokte vánhema dahje galle, go «muhtimat» sáhttá álkit áddejuvvot «buohkat»).

  • Evttot vejolaččat vánhenčoahkkima mánnájoavkku vánhemiiguin vai sii ožžot dieđuid ja sáhttet váikkuhit áddejumi ahte eai gátte Ahmed dat lea gii bilida ja lea «hilbat»

  • Evttohus mánáidgárddis sáhttá leat mo mánáidgárdi sáhttá veahkehit Ahmeda beassat fárrui stoahkamii man son ádde. Muhto maiddái ságastit kultuvrra ja giela birra mánáidjoavkkus.


Geaidnu viidáset:

Lea váttis ráhkadit mála. Dát lea jurddašuvvon áššedáhpáhussan ja buot vuolgá dilis ja mo ságastallan manná.

Viidáset čuovvoleapmi konkretiserejuvvo:

  • Mii lea mánáidgárddi ovddasvástádus, ja maid áibbas konkrehta sáhtát don mánáidgárdebargin dahkat?
  • Mii lea vánhemiid ovddasvástádus, ja maid sáhttet sii áibbas konkrehta dahkat?

Vejolaš veahkki eará instánssain, ovdamearkan PPT.


S
ágastallan Ahmediin

Váttis diliin mat čuožžilit gaskkal Ahmeda ja eará mánáid, lea dehálaš ahte ollesolbmot bohtet čoavdit dili. Vaikko Ahmed ii hála nu bures dárogiela, ádde son várra veahá. Ovdamearkan diliin de go dalle go gaikkodii ruđaid, lea dehálaš ahte ollesolmmoš čohkkeda várrogasat Ahmeda báldii.

  • «Váldde oktavuođa mánáin». Čájet ahte don guldalat dárkilit, liekkusit ja jeđđet. Čuovo mielde empáhtalaččat nu ahte son ádde ahte don it leat suhtus, muhto ahte don háliidat sutnje buori.

  • Daja ovdamearkan ahte «don leat heađis, suhttan ja váivvis? Ja don nu háliidivččet earáid fárus stoáhkat, ja go earát dadje ahte it beasa, de šaddet don nu váivvis ahte gaikkodit ruđaid? Lea go nie

  • Vuordde Ahmeda responsa.

  • Soaitá nivkala dahje ii.

  • Vejolaččat sáhtát joatkit: «Don šattat váivvis ja eará mánát suhttet ja váivvis dan geažil go ruđat billahuvvet

  • Vuordde Ahmeda responsa.

  • Deattut leahkit jaska ja váldit gulul. Duođaš Ahmeda responsa ja dovdduid čájeheami. Heivet iežat responsa muttágis leahtuin ja jienain/dovdduin.

  • Guldal dárkilit Ahmeda dovddahemiid. Čuovo Ahmeda fokusa ja leage «das gos son lea» muhtin áiggi. Dađistaga sáhtát dadjat «dát han manná bures». «Mii áigut oastit ođđa ruđaid spellui. Ja mii sáhttit oahpahit dutnje spealu». Vejolaččat sáhtát ráhkadit stoahkanjoavkku/speallojoavkku mas lea ollesolmmoš fárus.

  • Váldde ovddasvástádus buori loahpaheapmái ja daja Ahmedii ahte don áiggut hállat eará mánáiguin ja čilget sidjiide.