Viečča PDF

Vuosttaš čoahkkin

Suddjejuvvon ságastallansadji. Káffe dahje teadja?

  • Jurddaš ášši birra ovdagihtii: Áiggut go leat okto ságastallamis vánhemiiguin/ovddasteddjiiguin , vai galgá go okta bargi leat fárus?



  • Oažžut buori ságastallama, de leat FOR-ságastallama prinsihpat buorit rávvagat:
    • Leage fuolalaččat das. Bija eret mobiilla ja muosehuhtti jurdagiid (ovdamearkan dáhpáhusaid iđđes, ruovttus dahje maid galggat bargat maŋŋá čoahkkima).
    • Leage árvvas vánhemiid oaiviliidda ja árvvuide.
    • Geahččal leahkit njuovžil. Árvvoštala ovdamearkan lea go vejolaš rievdadit ovddeš ipmárdusaid, oaiviliid, vejolaš rutiinnaid ja «kultuvrra» mánáidgárddis (ovdamearkan «nie mis leat álo leamašan»). Geahččal vejolaččat jurddašit ahte «dán mii fertet geahččat lagabut».

  • Mánáidgárddis lea ovddasvástádus jođihit ságastallama.

  • Don (mánáidgárdebargi) álggahat ságastallama go čujuhat duogážii ahte manne ságastallan lea, leažžá go vánhemiid dahje mánáidgárddi vuorjašumi geažil.
Leage fuolalaččat das, bija eret mobiilla ja muosehuhtti jurdagiid.

Ovdamearka jus ovddasteaddji bivdá ságastallama:

Don váldet oktavuođa etniin/áhčiin, go ... Sáhtát go muitalit veaháš mánne don/doai vuorjašuvvabeahtti, dahje jurdagiid ektui mat dutnos leat?

Ovdamearka jus mánáidgárdi lea váldán initiatiiva vánhenságastallamii:

Mii válddiimet oktavuođa, mun čuojahin dutnje (eadnái dahje áhččái) go mii háliidit ságastallat dutnuin (máná namma) birra. Mii vuorjašuvvat go ... (muital veahá vuorjašumi birra).

Dárkkis vánhemiid reakšuvnna mánáidgárddi vuorjašupmái:

Maid jurddašeahppi doai dán birra mun/mii dadjat?

Čuovvul, duođaš maid vánhemat dadjaba ja leage ustitlaččat sáhkkii. Mánáidgárdebargin de bijat iežat árvvoštallamiid vuos eret, ja bijat fuomášumi vánhemiid vásihusaide.



Áican:

Jus lea mánáidgárdi gii lea váldán initiatiivva ságastallat vánhemiiguin, ja lea dilli ráhkkanit ságastallamii, de lea dehálaš ovdal ságastallama ahte mánáidgárdi áicá muhtin áiggi máná go doaibmá ovttas earáiguin.

Jus leat vánhemat/ovddasteaddjit geat váldet initiatiivva go lea vuorjašupmi, de lea dehálaš váldit vánhemiid/ovddasteddjiid vuorjašumi duođas ja doallat čoahkkima nu jođánit go vejolaš. Áicamiid sáhttá de dahkat maŋŋá.

Mánáidgárdebargin bijat vuos iežat árvvoštallamiid eret, ja bijat fuomášumi vánhemiid vásihusaide.

Leat ieš guđet áicanmállet ja ollu buorre girjjálašvuohta ieš guđet láhkái áicat (ovdamearkan Margit Margrethe Nielsen gihpa «Barnehagen: Observasjon og pedagogisk analyse, Gyldendal 2014). Go ovttaskas máná gaskavuođat ja gulahallamat leat fokusis, sáhttá áican stoagadettiin olgun leat buorre vuohki. Ii leat doarvái okta eaŋkil áican, fertejit eanet áicamat. Ovdamearkan áicat 30 minuhta beaivválaččat go mánát ieža friddja stohket. Jus mánáidgárdi árvvoštallá ahte lea dehálaš, sáhttá áican maid plánejuvvot ja heivehuvvot  eanet struktuvrralaš diliin, de go boradettiin, spealuin ja eará.

 

Mánáidgárdi čilge vánhemiidda maid mánáidgárddis leat áican:

  • Máná oktavuohta eará mánáiguin ja konkrehta diliin mat čuožžilit, lassin mii vejolaččat dáhpáhuvvá mánáid gaskka ja ovdal ja maŋŋá dáhpáhusa.



  • Leage diehtomielalaš mat du iežat dulkomat leat.



  • Várut ahte ii okta ge mánná definerejuvvo negatiivvalaččat dien dilis.



  • Jeara vánhemiin maid sii jurddašit mánáidgárddi bohtosiid birra go don leat muitalan bohtosiid áicamis, dahje jus don muitalat mánáidgárddi árvvoštallamiid birra dahje evttohusaid vejolaš doaimmaide.



  • Váldde vuostá vánhemiid responssa, cealkagiid ja dovdduid. Guldal. Divo vejolaš guoskevaš čuovvulangažaldagaid dan birra maid dáhtut diehtit eanet, ovdamearkan sáhtát go don dadjat veaháš eanet dien birra dahje maid oaivvildat go dajat ...

  • Duođaš gaskkohagaid go hállabehtet, nivkalalemiin ovdamearkan. Ane muittus iežat rumašgiela, ja ale fal cakkas. Geahččal duođalaččat guldalit maid vánhemat dadjet, leaččat go ovtta oaivilis dahje it, dahje áddet go sin ákkastallama. Jus dušše nubbi hállá, ovdamearkan eatni, ja áhčči lea gis jávohaga, divo dađistaga maid gažaldaga nubbái, ovdamearkan leat go don ovtta oaivilis dahje jurddašat go eará?

  • Váldde ovddasvástádusa buori ságastallamii, ahte vuoruid mielde hállat ja ahte buohkat ožžot dan áiggi maid dárbbašit. Divo rabas, smiehtadan gažaldagaid, ja muitte máná perspektiivva. Jeara maid, mo, gii gažaldagaid vánhemiidda. Ovdamearkan :
    • Maid doaivvut don (máná namma) dárbbaša eanemus?
    • Maid jurddašeahppi doai vánhemat, ahte mii mánáidgárddis sáhttit dahkat? Mii (mánáidgárdi) sáhttit dadjat veahá maid mii jurddašit, muhto áinnas gullat dudno jurdagiid.
    • Maid jurddašeahppi doai vánhemat lea dehálaš maid sáhttá dahkat vai (mánás) šaddá buoret dilli?

  • Go konkrehta dilli čilgejuvvo, divo gažaldagaid mat dahket ahte eadni dahje áhčči ferte geahččalit maid soames eará jurddaša/doaivu/oaivvilda, ovdamearkan:
    • Maid doaivvut don, eadni ahte (máná namma) lea dárbu dien dilis maid mii leat hállan dál (ovdamearkan dilli go mánná ii beassan fárrui stoahkat)?
    • Maid doaivvut don, eadni, ahte áhčči livččii dadjan jus son livččii dáppe dál?
      


  • Mánáidgárdi sáhttá divvut vánhemiidda gažaldagaid geainna mánná lea fárrolaga astoáiggis ruovttus ja/dahje aktivitehtain eará mánáiguin jus orru áigeguovdil dán dilis. Vejolaččat sáhttá maid gullat oktavuođaid máná ja vánhemiid gaskka, dahje astoáiggedoaimmaid birra.



  • Geaidnu viidáset:
    • Mii lea mánáidgárddi ovddasvástádus, ja maid konkrehtalaččat sáhtát don dahkat gii mánáidgárddis leat bargin?
    • Mii lea vánhemiid ovddasvástádus, ja maid konkrehtalaččat sáhttiba soai dahkat?

 

Lea váttis bidjat mála, go juohke ságastallan lea earenoamáš – ii sáhte árvidit mo manná. Ferte dáhpáhuvvat «dál ja dáppe» daid eavttuid vuođul mat čuožžilit. Muhto ferte loahpaheapmi mas leat evttohusat viidáset doaimmaide, ja gii bargá maid, ja árvvoštallan muhtin áiggi geahčen.

 

Ovdamearkkat mo geaidnu viidáset sáhttá/berre leat:

  • Plánejuvvon ja/dahje spontána ságastallan mánáin geasa guoská.

  • Áican/systemáhtalaš analysa jus nu ii leat dahkkon.


  • Mánáidgárdi heiveha doaimmaid main mánná beassá fárus ja oažžu bargguid maid son liiko ja bures máhttá. Mánáidgárdi heiveha diliid gos ovdamearkan ollesolbmot leat fárus stoahkamin, ja váikkuhit ahte mánát fátmmastuvvojit dainna lágiin ahte mánát ožžot oadjebasvuođa.


  • Bargat/hállat mánáiguin fátmmasteami/olggušteami ja ustitvuođa birra mánáidgárddis oppalaččat.


  • Ságastallat eará vánhemiiguin dahje eará mánnájoavkku vánhemiiguin masa mánná gullá.


  • Árvvoštallat čujuhit/gulahallat PPTain.


  • Mearridit čielgasit gii dahká maid ovdal nuppi ságastallama.

  • Áigi ođđa ságastallamii čielggaduvvo.


  • Jeara vánhemiin: Mo lei dát ságastallan dutno mielas?

 

Bagadallan joavkoságastallamii vánhemiiguin

VUOĐĐUN OVDA-GULAHALLAMA PRINSIHPAT

Fleksibilitehta – Fuolalaš lagasvuohta – Árvvasvuohta

  • Mánáidgárdi jođiha čoahkkima, muhto muitala maid duogáža čoahkkimii.
    • Čoahkkinjođiheddjiid presentašuvdna
    • Áigerámma

  • Go mánáin ii leat buorre dilli, de lea ÁLO ollesolbmuid ovddasvástádus. Dás lea ulbmilin gávnnahit maid mánáidgárdi ja vánhemat ovttas sáhttet dahkat vai mánás/mánáin šaddá buoret mánáidgárddis.

  • Deattut muhtin dehálaš eavttuid:
    • Ahte buohkaid oaiviliin ja vásihusain lea seamma árvu.
    • Ahte buohkat go vulget čoahkkimis, galget vásihan ahte sin atne árvvus, guldaledje sin ja áddejedje sin.
    • Olahit dan, de lea FOR-ságastallama prinsihpat buorit njuolggadusat :
      • Leage fuolalaččat das. Bija eret ovdamearkan mobiilla ja muosehuhtti jurdagiid.
      • Leage árvvas earáid oaiviliidda ja jurdagiidda.
      • Geahččal leahkit fleksibal. Árvvoštala ovdamearkan ahte lea go vejolaš rievdadit ovdalaš áddejumiid, oaiviliid, vejolaš rutiinnaid ja «kultuvrra» mánáidgárddis (ovdamearkan «nie mis lea álo leamašan»). Geahččal baicca jurddašit «dien mii gal fertet geahččat lagabuidda».

  • Ale árvvoštala cealkámušaid buorrin dahje heittogin. Ovdamearkan jus okta eadni dahje áhčči dovddaha oaivila dahje dovddu, de lea dehálaš ahte dovdá duođaštuvvon («nie don jurddašat» dahje «diet orru leamen váttis»), dohkket ahte earáin sáhttet eará oaivilat. Daja maid ahte givssideapmi lea váttis, ja dovddut sáhttet muhtomin stivret. Čujut áinnas jahkásaš vánhenčoahkkimiidda gos diet lea leamašan fáddán. Čujut maid ahte mánát geahččalit soabadit, ja ahte lea ollesolbmuid bargu veahkehit mánáid jus mihkke ge manná boastut. Geahččal doalahit ovdan ahte lea oktasaš fuomášupmi ahte mánáin lea buorre dilli.

  • Čielggat ovdagihtii máná vánhemiiguin gii vásiha givssideami/olggušteami stoahkamis ahte galgá go mánáidgárdi muitalit máná vásihusaid birra dahje áigot go baicca vánhemat dahkat ieža dan. Jus vánhemat ieža háliidit muitalit, de lea vuogas «hárjehallat» veaháš mainna lágiin galgá muitalit.

  • Bivdde dađi mielde buohkaid váldit sátnevuoru.